Vážení návštevníci, reagovať na príspevky môžu iba registrovaní užívatelia. Vyplňte krátky registračný formulár a staňte sa naším členom. Ak ste už u nás zaregistrovaní, prihláste sa prosím.
Chtci Vám objasnit, že v současnosti ani v minulosti jsem nebyla tanečnicí u tyče.
Pracuji v Home Depot (něco jako potřeby pro dům a zahradu) a povídala jsem dceři, jaký bláznivý byl minulý týden, než vypukla sněhová bouře. Říkala jsem jí, že se nám podařilo prodat všechny lopaty na odhrnování sněhu, ale ve skladu se mi podařilo najít ještě jednu, pro kterou se zákazníci začali hádat, kto si ji koupí. Kresba mé dceri neznázorňuje, jak tančím kolem tyče, ale zobrazuje, jak prodávám v obchodě poslední lopatu.
Od teď budu důkladně kontrolovat její úkoly, než je odnese do školy.
Zobudí sa chlapík ráno po strašnej opici a vidí, že pri posteli má nachystaný pohár s vodou, šumienku proti opici,ibuprofen. Jeho veci sú uložené v úhľadných kôpkach a voňajú...cely byt vyglančený, dole na chladničke je nápis: "Miláčik, tu máš raňajky, išla som ti kúpiť niečo na dobrý obedíček a večer sa poriadne pomilujeme. Milujem ta."
Raňajkuje tam aj jeho syn, tak sa ho teda muž opýta. "Čo som včera porobil, že je mama na mňa taká milá", opýtal sa. "No vieš, došiel si spitý ako doga, napoly v bezvedomí, ošabloval si celú predsieň, pošťal a posral si sa , a keď si sa potácal do spálne, porozbíjal si aj dosť nábytku a takmer si si vypichol oko na kľučke."
"A preto je mama na mňa milá, to nedáva zmysel." "Vieš, keď Ti dávala dolu nohavice, aby ťa mohla trochu umyť a oprať ich, povedal si jej: "Ruky preč, slečna, ja som šťastne ženatý."