. .. .. .. .. .. .
. .
VTIPY
. () ID
+PRIDAŤ K OBLÚBENÝM (prihlásení)
Registrácia: 1.1.1970
Naposledy: 1.1.1970 1:00
INZERTNÉ FOTOGRAFIE 0
predám | kúpim
vymením | darujem | požičiam
zadarmo k objednávke
zľavy | akcie | odkazy
odkazy na aukcie
PREBIEHAJÚCE AUKCIE
PODMIENKY PREDAJA
HODNOTENIE
RODINNÉ FOTOGRAFIE
Rodinné fotky
Scrapbook
Módna show
Spokojní zákazníci
Moje hobby
Záhrada
Naše bývanie
Poradňa
Domáci maznáčikovia
Zberateľstvo
Naše úlovky
KOMENTÁRE
VTIPY
RECEPTY
NÁVODY
BLOGY
Celkom: 36 (zobrazuje sa 1-15)1, 2, 3 ďalšie >>
O ŠPORTE
Najvtipnejšie hlášky slovenských hokejových komentátorov:
"Bielorusom sa proti Kazachstanu podarilo obrátiť z 0-2 na 3:1."

"Fíni hrajú presilovku, ale naši chlapci ju hrajú dobre. Puk držíme ďaleko od našej brány a dostávame gól."

"Teraz Afinogenov ukázal, ako nedať to, čomu sa hovorí, že sa nedá nedať. Ale na tomto ľade sa dá nedať aj to, čo sa dá dať."

"Bielorusi nedali gól, hoci ho takmer dali."

"Robíme si s Rusmi čo chceme...a dostávame druhý gól."

"Bondra bojuje o puk v rohu klziska. Vyzerá to ako keby okopával zemiaky."

"Taká je rovnica: dvaja Ukrajinci rovná sa jeden Chára."

"Američanom sa podarilo zničiť kanadský zárodok už v zárodku."

"Musíme dať nabudúce viac gólov ako súper, inak prehráme."

"Čas sa teraz vlečie ako zúfalec plávajúci v mede."

"Ruskí hokejisti prefrčali cez modrú čiaru. Teda cez červenú, ktorá je pri modrej."

"Naši majú snahu, ale nemajú puk. Áááá, už ho majú... Náš brankár ho vyťahuje zo siete."

"Pokúsil sa preniesť puk do útočného pásma, ale stratil ho. No a bez puku sa hrá ťažko."
KOMENTÁRE (5) posledný: 22.5.2012, 20:11 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O ZVIERATÁCH
chcete šteniatko?
Doporučující trénink pro potencionální zájemce, než si pořídí štěňátko
Vylij studenou vodu na koberec a proběhni se tudy bosky a potmě.
Hned po probuzení se postav do deště (zůstaň tam tak dlouho, dokud bude tma) a usilovně opakuj "Hodný pejsek, čůrej pospěš si, dělej."
Vyválej své nejlepší oblečení v psích chlupech. Pro světlé oblečení použij tmavé chlupy, pro tmavé oblečení zase světlé. Kromě toho nech pár chlupů (na barvě nezáleží) zaplavat zahřívací kolo v ranní kávě.
Hraj si s mokrým oslizlým tenisákem, nech si ho párkrát sklouznout po obličeji.
Sprintuj v ponožkách sněhem přes dvůr, abys rychle zavřel branku do zahrady.
Vysyp kolem sebe koš čistého, vyžehleného prádla a roztahej to po celém domě.
Vyskoč z křesla těsně před koncem svého oblíbeného televizního pořadu a upaluj ke dveřím s křikem: "Ne, ne, udělej to až venku." Zmeškej konec tohoto pořadu.
Nechej své špinavé spodní prádlo ležet v obýváku, protože tam je pes stejně donese. Zejména pokud budeš mít zrovna návštěvu.
Vylej ráno na podlahu čokoládový puding a teprve až přijdeš z práce tak to smíš uklidit.
Vezmi šroubovák a vrtej dírky do nohou jídelního stolu, štěně zde bude zanedlouho pokračovat.
Na procházce nesmíš jít po chodníku, ale křížem krážem přes bláto a louže. Dbej na to, abys měl kalhoty a boty pořádně špinavé.
Vezmi teplou a měkoučkou deku ze sušičky na prádlo a zabal se do ní. Přesně tento pocit budeš mít, až ti tvoje štěně usne na klíně.
KOMENTÁRE (4) posledný: 30.10.2010, 21:41 | PRIDAŤ KOMENTÁR
OSTATNÉ
nepoužívajte vulgarizmy
KOMENTÁRE (13) posledný: 16.10.2010, 21:26 | PRIDAŤ KOMENTÁR
OSTATNÉ
nechce sa hrať :-)
KOMENTÁRE (19) posledný: 26.7.2010, 6:37 | PRIDAŤ KOMENTÁR
OSTATNÉ
prišlo mi mailom
Řecká krize
Několik čtenářů mě požádalo, jestli bych mohla něco napsat ke krizi, ve které se Řecko právě topí. Nemohla. Ekonomice nerozumím vůbec a na první pohled zde na Korfu žádná krize není moc patrná. Lidé sedí na náměstí a popíjejí kávu jako vždy, nezaměstnaní berou podporu kolem 500 eur měsíčně a nedávno jsem se dozvěděla od své kamarádky, která má dvanáctiletého syna, že na začátku letošního školního roku dostaly všechny děti v Řecku v prvním ročníku gymnázia (naše 7.třída) poukázku na 450 eur, aby si za ně povinně nakoupily notebooky...
Zdá se, že řeckou krizi řeší celý svět kromě Řecka. Byla jsem upozorněna na skvělý rozhovor v LN se Stefanosem Manosem, který mluví za vše, takže, pokud vás to zajímá, přetiskuji ho sem celý.
Letitý zvyk řecké vlády kupovat si voliče tím, že je zaměstná. Typický mladý Řek touží být státním zaměstnancem. Přijde vám to zvláštní? Jemu ne. Protože jakmile získá místo ve veřejném sektoru, získává definitivu. Už ho nikdy nevyhodí, až do důchodu.
Tu definitivu má od prvního dne v práci?
Jistě. Formálně sice běží šestiměsíční zkušební lhůta, ale po jejím uplynutí nikdy nikoho nepropustí. Tudíž člověk, který v 25 letech vstoupí do státní služby, má před sebou 35 let garantovaného platu. A celoživotní penzi. Až umře, přejde penze na jeho manželku. A pokud by po něm zůstaly neprovdané dcery, dostanou státní penzi taky.
Kdy se celoživotní garance pro státní zaměstnance zavedla?
To je už dávno. Je dokonce zakotvena v ústavě. Ovšem v ústavě se připouští i možnost ztráty místa ve veřejném sektoru, pokud by bylo zrušeno. Jenže místa ve veřejném sektoru se zásadně neruší, a když ano, tak za cenu ohromného odstupného. Bývalý ministr hospodářství jednou výslovně řekl, že PASOK ve svém slovníku nemá výraz propustit.
Jaké jsou ve veřejném sektoru platy?
V průměru 2,5krát větší než v soukromém. A u vás?
Kde ve státním sektoru byste nejvíc škrtal?
Největší skupinu státních zaměstnanců tvoří učitelé. Řecko na školách prvního a druhého stupně zaměstnává čtyřikrát víc učitelů na žáka než Finsko. A pokud je finské sekundární školství považováno za evropskou špičku, ptám se, k čemu my potřebujeme čtyřnásobek učitelů. Nový premiér Papandreu se sice tváří, že proškrtá výdaje, současně ale oznámil, že přijme sedm tisíc nových učitelů. Přitom jich už teď máme asi o 80 tisíc víc, než by bylo třeba. No a když si vydržujete tolik učitelů, nakonec pořádně nepracuje žádný.
Teoreticky můžete třídy rozdělit na čtvrtiny a každý učitel bude mít práci ?
Někde by nepomohlo ani to. Před několika měsíci například vyšlo najevo, že na odlehlém ostrůvku Agios Efstratios provozují školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky.
Co ti nadbyteční učitelé dělají?
Pobírají plat, ale neučí. Někdo třeba v pracovní době jezdí s taxíkem, spousta jich je v turistických službách. A ti, kteří opravdu učí, učení často odbývají tak, že rodiče musí dětem platit odpolední soukromé doučování. Doučují je zpravidla učitelé ze státních škol. Takže lidé, kteří nedělají to, za co je platí stát, pobírají dva platy. A žádná vláda se na to neodváží sáhnout. Abych ale nemluvil jen o učitelích – přezaměstnanost panuje ve všech státních podnicích. Třeba řecká národní banka – schválně, kolik lidí pracuje v České národní bance?
Z hlavy nevím.
Jsme zhruba stejně velké země, vy máte deset milionů obyvatel, my jedenáct. Naše centrální banka zaměstnává 3000 lidí. Jsem si jistý, že vaše centrální banka je menší (ČNB udává počet 1484 zaměstnanců – pozn. red.), a protože nejste v eurozóně, má objektivně víc práce. Za řeckou centrální banku dnes všechno důležité rozhoduje Frankfurt. Vystačila by s 200, 300 lidmi. Ostatní jsou zbyteční.
To je jeden centrální úřad, propustit 2700 zaměstnanců by asi stát nevytrhlo.
Ne, to je jeden typický příklad. Mohl bych s vámi probírat úřady jeden po druhém. Za posledních pět let – a to vládla pravice – se počet pracovníků parlamentu zdvojnásobil. Jak to? Poslanců jsme před pěti lety měli stejně jako dnes. Zaměstnanci parlamentu nepobírají 14 platů ročně, jak je běžné jinde, ne, oni berou 16 platů. Navíc se jim patnáctý a šestnáctý plat nedaní.
Vlastní stát nějaké firmy?
Tam je to totéž v bleděmodrém. Například Olympic Airways – před restrukturalizací v roce 2003 to byla státní letecká společnost, která prodělávala milion eur denně. Oni zaměstnávali dvakrát víc lidí, než bylo třeba. Přebytek pilotů se maskoval redukcí nalétaných hodin, ale taky třeba nařízením, že pilot, který letí do New Yorku, tam musí dvě nebo tři noci přespat. Aby nebyl v Řecku na očích.
Co s tím vláda udělala?
Zabralo jí to pět let a problém se podařilo vyřešit až za cenu ohromných finančních kompenzací. Dnes houfy bývalých pilotů sedí doma a pobírají 14 tisíc eur měsíčně za to, že nedělají nic. Takových příkladů jsou stovky. Ve státním Telekomu zaměstnávali 25 tisíc lidí, až jeho výkonný ředitel prohlásil, že jich potřebuje jen 12 tisíc, jinak ho zničí soukromá konkurence. Jenže vláda za žádnou cenu nechtěla vypadat jako ten, kdo vyhazuje lidi z práce. Takže každý zaměstnanec, který souhlasil s odchodem, dostal v průměru 200 tisíc eur kompenzace.
Ovlivňuje výše odstupného ve veřejném sektoru odstupné v soukromém sektoru?
Souvisí to spolu. Zákon podnikatelům nařizuje vyplácet dlouholeté zaměstnance tolika měsíčními platy, kolik ten člověk ve firmě strávil roků. Což je na evropské poměry velkorysé. Jaké odstupné předepisuje zákon v České republice?
Tři měsíční platy.
U nás je pro dlouholeté zaměstnance v soukromém sektoru stanoveno minimum 24 platů. Státním zaměstnancům se to ovšem zdá málo, takže dostávají někde 72, jinde 100 měsíčních platů. Peníze pro lidi, které stát ve skutečnosti vůbec nepotřebuje, neberou konce. A to je ústřední problém Řecka. Bohužel v Bruselu stav věcí v Řecku není znám. Ještě jim to nedošlo.
Jak to? Unie má přece v Aténách své lidi, Řecko není v izolaci.
Předpokládám, že i kdyby ty souvislosti znali, nebudou tomu prostě schopni uvěřit.
Co s tím?
Celá ta řecká nemoc by se dala snadno vyléčit, kdyby politici našli odvahu sáhnout do veřejného sektoru. Kdyby se zbavili nepotřebných lidí, deficit by se vypařil. Náš stát na sobě nese ohromné množství tuku, který by šlo rychle shodit.
A bude nová vláda shazovat tuk?
Spíš bych si tipnul, že zvýší daně, aby se vyhnula sociálním nepokojům. A to je katastrofa. Předpokládám, že neudržitelnost situace si uvědomí trhy – možná ne za měsíc, ale někdy v příštím roce. A pak peníze, které si vláda musí půjčovat, podraží ještě víc.
Řecký dluh ohrožuje celou eurozónu. Co by teď bylo od EU nejchytřejší?
Teď zrovna se naskýtá jedna příhodná chvíle, protože vláda do Bruselu poslala návrh úspor a čeká na jeho schválení. Já na místě unie bych ten návrh okamžitě poslal zpátky k přepsání. Řekl bych: Skutečné rozpočtové škrty, prosím.
Přiměje řeckou vládu šetřit, když jí ostatní země eurozóny pohrozí, že žádná pomoc nebude?
Takové obecné řeči nám moc nepomůžou. Řekové totiž často reagují dětinsky. Lepší by bylo, kdyby Evropská komise nebo třeba německá vláda vyžadovaly od naší vlády odpovědi na konkrétní otázky. Proč si ksakru vydržujete takový veřejný sektor? Ať jasně řeknou: Nepomůžeme vám, dokud nesnížíte počet učitelů.
Kde by ti učitelé sehnali práci? Řecko nemá žádný průmysl.
Ať jdou třeba do turistických služeb. Podle kvalifikovaných odhadů tvoří 30, možná 40 procent našeho HDP šedá ekonomika. Spousta lidí by jenom zlegalizovala své příjmy z šedé ekonomiky. Akorát už by k nim nepobírala plat od státu.
Kdy vlastně přezaměstnanost ve veřejném sektoru začala? Za starého Papandrea?
Papandreu starší (Andreas P., otec dnešního premiéra, vládl v letech 1981-1989 a 1993-1996 -pozn. red.) opravdu zavedl většinu věcí, které nás teď tíží. Třeba názor, že stát je třeba ovládnout svými lidmi – čímž se mimochodem podobal vašim komunistům. Člověk musel být členem strany, aby získal určité místo. Posiloval odbory. Profesoři na univerzitách se už nevybírali podle svých kvalit, volí si je studenti. Starý Papandreu, hrůza hrůz.
V roce 1981, kdy začala jeho éra, Řecko také vstoupilo do Evropských společenství. Jak vás to změnilo?

Naše členství bych rozdělil do dvou fází. První je ohraničena vstupem v roce 1981. Vzápětí začaly přitékat dotace, které změnily hlavně venkov. Díky nim se zásadně rozšířila silniční síť.

U nás unijní dotace evidentně podporují korupci. Co v Řecku?
Samozřejmě se nám to stalo taky. Evropa posílala peníze, na místě ale bylo potřeba úředníka, který je rozděloval. A který zhruba deset procent kasíroval pro sebe. Fakt je, že časem bylo vyplácení dotací zpřísněno. Nejdřív stačilo zažádat si, řekněme, o dotaci na vypěstování 100 tun oliv, a nikoho nezajímalo, jestli náhodou neprodukujete jenom 10 tun. Pak se začaly počítat olivovníky a korupce trochu poklesla. Předpokládám ale, že i úředníci v Bruselu vyčlenění pro styk s Řeckem se časem nechali zkorumpovat. Nicméně celkově byla první fáze pro Řecko extrémně výhodná.
Druhá fáze začíná vstupem do eurozóny?
Ano, v roce 2001. Vstup skýtal velké šance. Poprvé v historii jsme měli stabilní měnu. Firmy ani jedinci už nemusí kalkulovat s devalvací. Dřív spousta Řeků držela z opatrnosti úspory v cizině, ne v drachmách, ale v dolarech a švýcarských francích. Díky euru se Řecko stalo místem, kde si člověk může ukládat peníze. Investoři už se nemuseli bát, že jim devalvace znehodnotí investice. Těchto šancí jsme ale nevyužili. Zahraniční investice se blíží nule, Bulharsko jich dokázalo přilákat desetkrát, možná patnáctkrát víc než my. My jsme euro využili jen ke zdražování.
Neznervózňuje normální Řeky pomyšlení, že se stávají terčem posměchu napříč Evropou?

Ale ano, bohužel ne dostatečně.
Jaký má vlastně Řecko poměr k západní Evropě? Považuje se za její součást, nebo spíš přemýšlí v kategoriích my-Západ?
Blíž má k tomu druhému.
Odhadl byste, co bude za rok?
Jsem pesimista, ačkoliv situace je naprosto zvládnutelná. Bohužel nemáme politiky, kteří by ji chtěli seriózně zvládnout. Dál stoupne cena, za kterou si stát půjčuje peníze. Očekávám i sociální nepokoje.
Může být Řecko do roka vyloučeno z eurozóny?
Nemyslím. Ale kdybychom vypadli z eurozóny, vypadneme i z Evropské unie. A to by pro nás byla katastrofa.



Kdo je... Stefanos Manos.
Ekonom, politik a mnohonásobný ministr se narodil v roce 1939. Vystudoval strojírenství, má i titul MBA z Harvardu. Manos se do parlamentu poprvé dostal v barvách pravicové Nové demokracie v roce 1977. Celkem pětkrát potom sloužil jako ministr, počátkem osmdesátých let byl z funkce ministra průmyslu průkopníkem řecké privatizace. V roce 1998 byl těžko zařaditelný Manos vypuzen z Nové demokracie a do dalšího parlamentu se nechal zvolit jako nezávislý na kandidátce socialistů. Před rokem založil malou liberální stranu Drasi. Je známou osobností řeckého veřejného života.
KOMENTÁRE (0) | PRIDAŤ KOMENTÁR
OSTATNÉ
kto ide so mnou?
KOMENTÁRE (3) posledný: 25.2.2010, 21:36 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O ZVIERATÁCH
na zamyslenie: Jak jsi jen mohl
Když jsem byla štěňátko, bavila jsem tě svým skotačením a rozesmívala jsem tě. Nazýval jsi mě svým mazlíčkem a přes všechny rozkousané trepky a roztrhané polštáře jsem se stala tvým nejlepším přítelem.

Vždy, když jsem zlobila, zahrozil jsi mi prstem a optal ses mě: ,, Jak jsi mohla ?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrabal na bříšku.Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, ale spolu jsme to zvládli.

Pamatuji si ty noci, kdy jsem byla přitulená k tobě, naslouchajíc tvému dechu a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme spolu na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože zmrzlina prý není pro psy) a dřímala jsem v pelíšku, když jsem čekala na tvůj příchod domů na sklonku dne.

Postupně jsi začal trávit víc času v práci, a na budování své kariéry a víc času jsi věnoval hledání svého životního partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi smutný.Nikdy jsem ti nevyčítala špatná rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a byla jsem šťastná s tebou, když jsi se zamiloval.




Ona, dnes tvoje žena, není pejskařka - ale i tak jsem ji přivítala v našem domě, snažila jsem se jí projevit svoji náklonnost a poslouchala jsem ji.

Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já jsem byla vzrušená s tebou. Fascinovala mě jejich růžová pleť, jejich vůně a také jsem se o ně chtěla starat. Ale ty a ona jste se obávali, že bych jim mohla ublížit a tak jsem byla stále častěji zavřená ve vedlejší místnosti, nebo v kleci. Och, jak jsem je chtěla mít ráda, ale stala jsem se ,, zajatcem lásky''.Když vyrůstali stala jsem se jejich kamarádkou. Věšeli se na mou srst a vytahovali se za ni nahoru na svých vratkých nožkách.Strkali mi prstíky do očí, zkoumali moje uši a dávali mi pusinky na nos.Milovala jsem všechno okolo nich, jejich dotyky, protože tvoje dotyky byly nyní jen zřídkavé. Kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postýlek, naslouchala jejich snům a trápením a společně jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě k domu. Bývaly časy, že když se tě někdo zeptal, jestli máš psa, hrdě jsi vytahoval z peněženky moji fotku a vyprávěl příběhy, které jsme spolu zažili. V poslední době jen řekneš "ano" a změníš téma hovoru.

Už nejsem " tvůj pes" ale jen pes a rozčilují tě veškeré výdaje na mně. Teď máš novou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovoleno mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla celá tvoje rodina.

Byla jsem celá vzrušená, když jsme autem přijeli k psímu útulku. Bylo tam cítit psy, strach a beznaděj. Vyplnil jsi formulář a řekl: "Vím, že jí najdete dobrý domov". Pokrčili rameny a věnovali ti bolestný pohled.Věděli, že není reálné umístit psa ve středním věku i když je tzv. papírový. Musel jsi vyprostit prsty svého synka z mého obojku, když křičel": Ne tati, nenechávej jim mého psa!" Jakou lekci jsi právě dal svému synovi o přátelství a věrnosti a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou plácnutím po hlavě a vyhnul jsi se přitom mému pohledu.Zdvořile jsi odmítl vzít si můj obojek a vodítko. Spěchal jsi, protože jsi měl nějaký termín… a teď mám jeden i já.

Když jsi odešel, ty dvě milé ženy řekly, že jsi to musel vědět nejméně měsíc dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavami a řekly "jak mohl"?

V útulku nám věnují tolik pozornosti, kolik jim jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před několika dny. Nejdřív jsem vyskočila vždy, když někdo procházel kolem mého kotce doufajíc, že jsi to ty a změnil jsi názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že je to někdo, kdo se o mně zajímá, někdo, kdo mně zachrání.

Potom jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit se skotačivými štěňaty a tak jsem ustoupila do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem. Jednoho dne jsem uslyšela její kroky, když pro mě přišla. Kráčela jsem za ní do oddělené místnosti. Byla to velmi tichá místnost.

Položila mě na stůl, poškrabala mě za uchem a řekla , abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše, co přijde. Jemně mi vzala přední tlapku a slza ji stekla po tváři. Olízla jsem její ruku stejně, jako jsem byla zvyklá utěšovat tebe před mnohými roky. Odborně mi vsunula jehlu do žíly. Ucítila jsem píchnutí a studenou tekutinu, jak mi proudí do mého těla, ospale jsem si lehla, pohlédla jsem do jejích milých očí a zamručela jsem "Jak jsi mohl"? Možná proto, že rozuměla psí řeči, řekla: " Je mi to tak líto" a rychle vysvětlovala, že to je její práce zajistit, abych se dostala na lepší místo, kde mě nebudou zanedbávat a přehlížet, na místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi. A já z posledních sil jsem se ji zavrtěním ocásku snažila přesvědčit, že moje "Jak jsi mohl"? nepatřilo jí. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem v té chvíli myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost
KOMENTÁRE (13) posledný: 24.2.2010, 18:13 | PRIDAŤ KOMENTÁR
OSTATNÉ
správny obchodník
KOMENTÁRE (5) posledný: 10.12.2009, 20:37 | PRIDAŤ KOMENTÁR
OSTATNÉ
aj také bolo
PERLY Z JZD


"Kdo nemá ještě orazítkovaná vejce, nechť tak učiní nebo mu propadnou."

"Moje žena utrpěla zranění následkem švihnutí ocasu do oka."

"Vážení zemědělci, dostavte se všichni ke škole, kde se bude vykupovat semeno, pytlíky si označte, aby nedošlo k záměně."

"Dne 17. tohoto měsíce bude proveden soupis prasat, dostavte se všichni včas."

"V kulturním domě se staví kamna, žádáme občany o brigádu, trouby jsou na MNV." (Městský Národní Výbor)

"Upozorňujeme na setí jařin. Kdo je osel, ať se přihlásí."

Předseda telefonuje zootechnikovi: "Chcípl nám vůl, máme koupit nového nebo počkat na tebe?"

"V otázce prodeje se ženou souhlasím, můžete si pro tu svini přijet kdykoliv."

Výzva k občanům: "Vybírá se poplatek za plemenného býka a za kominíka."

"Žádám vás o povolení přestavby stodoly na bytovku a to tak, že předek nechám stát a hýbat budu jenom zadkem."

"Žádám o poukaz na térový papír. Důvod: prší mi na kozy."
(černá střešní krytina)

"Občan, který ukradl v drůbežárně vejce, bude za ně popotahován až před MNV."

"Upozorňujeme družstevníky, že již třetí den je na návsi fůra hnoje. Nebude-li odstraněna, vloží se do toho národní výbor."

"Exekuce nemohla být provedena. Poplatnice má jen dvě kozy a na ty si nedá sáhnout."

"Prosím, abych byla ve své věci uspokojena, jinak se obrátím na veřejnost."

"Závěrem schůze bych chtěl vyzvednout soudružku Malou za mléko a soudruha Vorla za vejce."

"Soudruzi, co je s mojí žadostí. Je 18.týho a já jsem to ještě nedostala."

"Ten úředník co zamítl moji žádost, by měl jít spát ke mně, aby poznal, jak mám vlhkou díru."

"Nedostanu-li povolení na tu mříž, jsem nucen přeříznout starou."

"Kdo má ještě zájem o nové brambory, ať se dostaví na pole, kde mu bude nakopáno přímo do pytle."
KOMENTÁRE (5) posledný: 14.12.2009, 8:46 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O ALKOHOLE
ani GPS mu netreba
KOMENTÁRE (15) posledný: 22.3.2010, 17:01 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O ZVIERATÁCH
mamííííííí, nie som trochu iný?
KOMENTÁRE (6) posledný: 27.11.2009, 20:00 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O MUŽOCH
inzerát na chlapa
KOMENTÁRE (5) posledný: 15.7.2009, 17:24 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O POLICAJTOCH
taký je život
Profesní životopis



Byl jsem ředitelem jedného velkého koncernového podniku.
Kávu mi vařila sexy sekretářka, do práce jsem jazdil Tatrou 613.
Jednou za mnou přišli, abych zaplatil 5 000,- Kč na pohřeb člena ÚV KSČ.
Řekl jsem, že za 5000,- Kč pochovám celý ÚV sám.

Od té doby jsem pracoval jako ředitel malého podniku.
Kávu mi vařila stará sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 603.
Jednou mi vyčítali, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ.
Řekl jsem, že kdybych věděl, že je opravdu poslední, přišel bych s transparentem.

Od té doby jsem pracoval jako mistr.
Do práce jsem jezdil vlastním autem, kávu si vařil sám.
Na stěně jsem měl obraz Husáka a Lollobrigidy. Řekli mi, abych tu kurvu sundal.
Sundal jsem Husáka...

Od té doby jsem pracoval na výkopech.
Do práce jsem jezdil na kole a kávu jsem si nosil v termosce.
Když jsem kopal, přišli za mnou, aby si kolo schoval, že tady půjde sovětská delegace.
Řekl jsem, že se nemusí bát, kolo mám zamknuté a pojištené.


... a od té doby jsem byl nezaměstnaný ....
ale život mne poučil
.... byl jsem dlouhé roky nezaměstnaný, pak přišel sametový převrat ...

Nechal jsem se rehabilitovat
Od té doby pracuji v politice.
Kávu mi vaří sexy sekretářka, do práce mě vozí řidič v Audi.

Držím hubu a zvedám ruku, jak je potřeba.
Moje životní úroveň zase stoupá. Na výstřelky mládí jen v hezkém vzpomínám
KOMENTÁRE (2) posledný: 17.3.2010, 5:45 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O ŽENÁCH
niet nad úprimnosť
KOMENTÁRE (14) posledný: 20.10.2009, 16:08 | PRIDAŤ KOMENTÁR
O DEŤOCH
a jedno veľkonočné
KOMENTÁRE (0) | PRIDAŤ KOMENTÁR
Celkom: 36 (zobrazuje sa 1-15)1, 2, 3 ďalšie >>
Reklama | Podmienky serveru | Cenník členstva | Návod na inzerciu | Desatoro | Osobné údaje | Cookies | Kontakt | Jednotné kontaktné miesto
Autorské práva k publikovaným materiálom | Podmienky pre používanie služby informačnej spoločnosti | Informácie o spracovaní osobných údajov
Informácie o fungovaní interného systému | Nastavenie súkromia | Vlastnícka štruktúra

© 2001–2024 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. a dodávatelia obsahu