Pamatujete ještě, jak na každem sidlišťu byly klepače?
To bylo užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele
dni.
Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady.
Jak bylo cosik třeba komunykovat, šlo sa na klepač.
Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti budu mět
problem najit
nejen
klepač, ale dokonce aji jeho fotku!
Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinach
obsahovala
polychromovane bifenyly či jakesik jine sajrajty...
No a co? Koho zajimaly take cypoviny?
Však aji moja dřevěna postylka, ve ktere sem jako maly
synek v době ruske
okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala
olovo.
A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne
zdravi, ni?
Muj tata s mamu neměli žadne bezpečnostni šraky, abych
nevypadnul z
postylky a nejebnul se do hlavy.
Tuž, možna sem se jebnul. Každopadně sem neměl žadnu
flašku na piti, kera
by byla zajištěna proti temu, aby sem se nezalknul, nebo
abusem nepokypal drahu plovuci dlažku.
Ni na oknach a na sporaku nebyly žadne specijalni
pojistky, abusem nevypadnul z okna, nebo abysem se nešel dobrovolně upect
do truby. Na cypoviny nebyl čas, bo bylo třeba vyvařit posrane
plinky. Koho by dneska napadlo vrazit použite pampersky do
tatramatky Nebo do hrnca na sporaku?
Když sem sednul na mojeho prvniho Pijonyra, neměl sem
blembak na hlavě,kery dneska musi nosit povinně každy mameluk do 15
roku, a brzy bude
určitě povinně nosit každy až do domova duchodcu.
Když sem poprve zavodil na kolobce, šprajclo se mi
předni kolo a rozbil sem si držku.
Přesto muj tata s mamu nežalovali s pomoci pravnicke kancelaře učitelku.
Zdupane sem dostal ja sam. Když sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice.
A když zme byli s partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo z řeky.
Raz sem se z teho posral, až mi slzy tekly, jak sem si dupu utiral lopuchama s kopřivu.
Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne optymineralu?
Či mne nenapadloo, že děcka fčil nemožu z baraku bez pitička schovaneho v
sofistykovanym zařizeni, kere brani vytečeni obsahu a potřisněni galat??
Když zme šli ze synkama kopat bunkr k lesiku, měl sem v kapse chleba z
maslem a zapijel sem to taku žlutu sodovku.
Kamoš měl k temu navic zelenu papriku a červenu slazenu sodovku!
Chlastali zme sodovky plne cukru a přesto si nepamatuju, že by kdokoliv z
nas byl tlusty. Navic sem ja cucal tu jeho červenu a on
zas pruboval moju žlutu. Chleba při kopani bunkra překažal, tuž odpočival
na boku v blatě a zežrany byl až pak. Aji s blatem. Myslite si, že mi z teho bylo blbě?
Nikdy! Ani opary zme nedostali. A zme si gzichty nepotirali preventyvně jelenim lujem a
podobnyma cyparnama Žižaly jsmee taku malu rybyčku řezali na poloviny, bo
nam ve škole řikali, že žižala je užitečny tvor a že když se rozpuli, tak
doroste! Škoda, že nam neřekli, že doroste jen ta jedna polovina. Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli.
Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se
dohodlo na klepaču, to muselo platit.
Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her (třeba hazani nožem od
frňaka tak, aby se zapichnul do země), byl ztraceny. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. V televizi byly dva kanaly a v tych tekla enem žumpa.
Když kamoš přitahnul do lesika kytaru a začal hrat Hotel Kalyfornyja,
byl pan buch. Okamžitě na něm viselo deset bab. Tuž, bylo nam patnact.
Našli zme kamoše venku aji bez mobila. Byli v lesiku, v bunkru, nebo na hřišťu.
Padali zme do potoka, padali zme ze stromu, z klepača, lamali si hnaty,
robili zme si modřiny, sypali zme si pisek do vlasu aji do oči.
Byl to naš problem. Kdo si doma stěžoval, dostal ještě přidane.
Mliko se pilo od kravy, kobzole se kradly jezeďakum a pekly a žraly se
zelene, šťovik chutnal dokonale a třešně zme kradli susedovi anebo v aleji v Martinově.
Kdo se prozradil a spadnul ze stroma, ten s nama přiště nešel,bo kdo by
tež lazil s mamlasem? Na koleje zme valili hřebiky a padesatihaliřove mince.
Zustavaly z nich fajne placky. Přes řeku zme lozili po teplovodnich rurach
tak dluho, až tam jakysik cyp namontoval take špičate zabrany.
Škoda, možna byzme vymysleli aji prvni bandži džamping.
Kolo byl komunystycky socializmus, a přesto zme byli svobodni. žadne hlupe
předpisy nas nesvazovaly. Bylo nam jedno, jake zakřiveni maju banany, bo stejně
byly akorat parkrat za rok. V době, kdy opravdu dozravaly.
Gulaš a koprovka byly nejlepši ze včerejška. Z buřtu při opekani vykapaval poctivy praseči tuk a přestože zme to žrali černe připalene, bylo nam fajně a neměli zme pocit, že
žereme polyvinylchloridovy bazmek. Tak si řikam, jak je kurva možne, že vlastně ještě
žijem? Jak zme to mohli bez předpisu EuroSajuzu přežit?

Vložil(a) Magdaléna N. (magdalenka) ID 4749 | zobraziť ďalšie vtipy

<< úlet | JAK JE TO MOŽNE ? :-)))) | Toto nie je vtip, ale video, pri ktorom sa Vám na chvíľku zastaví život.... otec a syn. >>

(upozornit administrátory na porušení pravidel)

VTIPY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELIA

	Alexandra O. (Alexa11) ID 4164, mimibazar.sk/alexa11 (29.9.2010, 8:43)
	ach jaj to je spomienok, aj som sa zasmiala aj smutno mi ostalo, že teraz je to všetko akési divné - umelé. A na prašáku (klepači), čo všelijakých premetov som tam narobila, za nohy visela, podomňou betón mama v okne kričala - zlez dolu, ked ma náhodou vymákla a najlepšie hry, ked kopali cez sídlisko ryhu na nejaké potrubie, snáď 60 deciek sme sa tam hrali na vojnu a ohadzovali hlinou a kam sa podela obyčajná guma - však všetky dievčatká sme to vonku poctivo skákali
	ODPOVEDAŤ

Erika Š. (ika755) ID 27136 (28.9.2010, 23:09)

svätá pravda ,dakujem, som si dobre zaspomínala aj sa zasmiala |:o)

ODPOVEDAŤ

	Miroslava J. (mimuscha) ID 91628 (27.9.2010, 23:30)
	jééj ja mám na klepáč výhlad z kuch. okna suseda na ňom stále práši koberce
	ODPOVEDAŤ

	Bozena F. (bobka702) ID 135142 (27.9.2010, 12:02)
	Veeelice na tom zasmiala a taktiez ostala smutna,o co vsetko vlastne tie nase detvaky prichadzaju.... Ctenicko bylo faaakt uzasnyyyy A tie moje spomienky....fakt to tak bolo... huba mastna a spinava od na ohni opecenych jablk,zemiakov,slaniny....ach kde su tie carovne casy.... Dakujem za pravdivy vtip.... , ,
	ODPOVEDAŤ

Andrea K. (Andi) ID 260, mimibazar.sk/andi (27.9.2010, 10:23)

čo je klepáč? ,-)

ODPOVEDAŤ

	Eva K. (monitciara) ID 6485, mimibazar.sk/monitciara (27.9.2010, 11:31)
	Klepáč je predsa prašák, na ktorý sa vyniesol pokrovec a pracherom sa mlátil. Ale keďže to je veľké upratovanie robené tak dvakrát do roka, tak zvyšok roka sme prašáky využívali my - sídliskové deti. Tie gymnastické zostavy čo sme si ako dievčatá vedeli vymyslieť, no proste na . No a vo vyššom leveli sme sa samozrejme pri ňom stretávali s chalanmi. To snáď už ani nie je pravda...
	ODPOVEDAŤ

	Marianna S. (Majka40) ID 5326, mimibazar.sk/majka40 (27.9.2010, 10:54)
	tiež som nad tým rozmýšľala a napadlo mi, či sa na tom neprášili koberce ... neviem, ako ste to volali u vás, ale u nás to boli prašiaky
	ODPOVEDAŤ

		Majka S. (skyvka) ID 4227, mimibazar.sk/skyvka (27.9.2010, 10:49)
		Na klepaci som aj ja vyrastala. Pri domoch boli take "prasiaky", kde sa klepali koberce. Nikto ich nevyuzival, zato hned vedla klepaca bola miestnost s naradim (lopaty, hrable...), aby sme v sobotu povinne mohli "brigadovat" okolo svojich domovov a skoly . Ale najcastejsie sme sa stretavali pri vymenicke cize teplarni
		ODPOVEDAŤ

			melania l. (lararuby) ID 130989 (27.9.2010, 22:28)
			ale okolo tých domov bolo,na rozdiel od dneška,aspoň čisto
			ODPOVEDAŤ

	jana š. (irra) ID 137049 (27.9.2010, 10:08)
	Aj ja som tak vyrastala a čo som sa ja naskákala cez gumu, teraz to vôbec nevidím
	ODPOVEDAŤ

	Marianna S. (Majka40) ID 5326, mimibazar.sk/majka40 (27.9.2010, 10:56)
	ja tiež, bez gumy som ani päty z domu nevytiahla ... a vo vrecku museli byť hlinené guľôčky ... a sklenky
	ODPOVEDAŤ