*Žena se v noci probudí a vidí , že manžel není v jejich posteli . Navlékne si noční košili a jde se za ním podívat do přízemí . Najde ho jak sedí u kuchyňského stolu s hrnkem horkého kafe ... *
*Zdá se býti pohroužen do hlubokých úvah , jen tak civí do zdi . Žena sleduje , jak si utírá slzu a srká horké kafe .
"Co se děje , drahý ?" zašeptá , když vstoupí do místnosti , " Proč jsi takhle v noci tady dole?" Manžel vzhlédne od kafe , "Ale jenom jsem si vzpomínal jak jsme se před 20ti lety poprvé potkali a začli spolu chodit . Tobě bylo jenom 16. Pamatuješ se?" vážně dodává . Žena je dojata až k slzám , když vidí, jak je její manžel pamětlivý , jak citlivý .
" Ano , pamatuji ," odpoví . Manžel se odmlčí , slova se těžko hledají . "A pamatuješ , když nás tvůj táta přistih v mým autě na zadním sedadle ?" "Jo, to si pamatuju !" říká žena a uvelebuje se v křesle vedle něho .
Manžel pokračuje : " Vzpomínáš , jak mi vrazil brokovnici do obličeje a řek : *
*Vezmeš** **si mou dceru , nebo chceš , abych tě poslal na 20 let do vězení ?"** ** " To si taky pamatuju ," odpoví něžně . On si setře další slzu s tváře a říká: *