VTIPY O DEŤOCH – 21. strana

končiace aukcie

návod na inzerciu

časté otázky

VTIPY > O DEŤOCH

Celkom: 1.063 (zobrazuje sa 301-315)

<< predošlé 1,.,16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26,.,71 ďalšie >>

O DEŤOCH

*** AKO ZISTIŤ ČI SI DIEŤA 20. STOROČIA *** aj pre deti

1. Omylom vyťukáš svoj PIN-kód na mikrovlnku.
2. Na trojčlennú rodinu máš 15 rôznych telefónnych čísel.
3. Človeku sediacemu vedľa teba posielaš e-maily.
4. So známymi nemáš kontakt, pretože nemáš ich e-mailovú adresu.
5. Na pokeci máš 300 priateľov, ale najlepšieho kamoša v skutočnosti nemáš.
5. Zavoláš mame, či je doma, zatiaľ čo vchádzaš bránkou do dvora.
6. Na konci každej reklamy je internetová adresa.
7. Keď odídeš z domu bez mobilu, spanikáriš a okamžite sa poň vrátiš.
8. Ráno zapneš počítač skôr, ako si urobíš raňajky.
10. Ked prídeš zo školy, zapneš najskôr telku, až potom si vyzlečieš bundu.
11. Zatiaľ čo toto čítaš usmievaš sa a prikyvuješ.
12. Si príliš zaneprázdnená, aby si zbadala, že na zozname chýba 9 bod.
13. Naozaj si sa pozrela či v zozname chýba 9 bod.
14. Zdá sa, že si nezbadala ani to, že na zozname sú dve 5.
15. Aj to si sa opäť pozrela.
16. A teraz sa smeješ sama na sebe. xD
17. Prečo asi...?

Vložil(a) Judita V. (judita1) ID 11942 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (7) posledný: 14.10.2009, 15:04 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Talentované deti

Stojí za pozretie, skoro som nedýchala

Vložil(a) Drahomíra V. (drahaval) ID 5631 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (22) posledný: 30.1.2010, 8:54 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Tak toto nemá chybu

Tancujúce bábo

PŘEJÍT NA ODKAZ

Vložil(a) Alexandra A. (Alexandra10) ID 11176 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (11) posledný: 9.10.2009, 15:15 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

šialený otec...

ha-ha-aha

Vložil(a) Marcela B. (MB) ID 6939 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (12) posledný: 7.5.2010, 9:39 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Pribeh volnej vychovy

Po dlhšom čase som sa vybral do Košíc autobusom. Nešiel som ním
už niekoľko rokov a tak som sa celkom tešil. Pozoroval som ľudí
okolo a pohľad mi upútala skupinka ľudí čo sedela neďaleko mňa.

Na štvorsedadle sedela stará pani a jej manžel, oproti ním mamička
a jej asi štvor až päťročná dcéra. Obe vyfiknuté ako z módneho
časopisu.
Mamička v minisukni iba o pár čísiel širšia v bokoch ako v pase,
tesné tričko upnuté na opálenom tele a ovešaná na krku a prstoch zlatom.
Bola trocha viac namaľovaná, ale pristalo jej to. Rušilo to len prvý
dojem. Všetko kazil len ten jej výraz. Znudený a znechutený a občas
kradmý pohľad po ľuďoch akoby hovoril "Preboha, fuj, kde som sa to
dostala". Jej malá princezná bola oblečená podobne, len podpätky a
maľovanie nahradili copiky vyčesané na vrch hlavy. Kývala nožičkami sem
a tam a vyzeralo to, že je znechutená rovnako, ako jej mama.
Oproti ním sedeli starček a starenka. Manželia. Obaja sa opierali o
paličky, boli skromne schúlení k sebe a tichučko si občas niečo
povedali. Sálala z nich domáca pohoda, mier a pokora. Sedeli, nikoho
si nevšímali, len pani občas vyrušilo kopnutie malej princezny pod
koleno.

Najprv sa zdalo, akoby náhodou, že nechcene sa dievčatko dotklo
špičkou topánky babičky.
Čím viac sa stará pani uhýbala, tým viac bolo na dievčatku
vidieť, že kopance sú cielené. Kývala nohami, kývala, pohľad upretý na tvár
starej pani a kop - a zas akoby nič sa pozerala cez okno. Stará pani
si poposadla a za chvíľu zas. Pátravý pohľad a raz, dva, tri - kop.
A zas nenápadný pohľad von. A tak dookola. Babka už nevedela kde s
nohami a snáď iba slušnosť jej bránila mamičke niečo povedať a
tak trpezlivo sa snažila vycítiť okamžik výkopu a včas uhnúť. Ani
ľudia okolo nehovorili nič.
S počtom kopancov sa len úmerne zvyšovalo krútenie hlavou a
znechutenie obidvoch manželov a ostatných cestujúcich.

Celé to sledoval mladík stojací opodiaľ. Mal také tie široké
nohavice s rozkrokom pri kolenách, vyťahané tričko a čapicu so šiltom
dozadu. Žuval žuvačku a občas nezúčastnene zavadil pohľadom o štvoricu.
Potom sa zas pozeral znudene von. Nerobil nič. Bol jeden z mála
ľudí, na ktorom sa nedalo poznať či sa zabáva, alebo je pohoršený. Keď už
stará pani nemala kde uhnúť a dievčatko sa muselo zviesť skoro až na
okraj sedačky, aby si mohlo kopnúť, neudržal som sa a povedal som
mamičke:
"Prosím vás, nemôžete tomu decku niečo povedať? Nevidíte čo
robí??"

Mamička sa pozrela na mňa potom na svoju princeznú, pohladila ju a
pohŕdavo povedala:
"Prečo by som jej dačo vravela? My deťom doprajeme voľnú výchovu".
Tou odpoveďou šokovala celý autobus. Dievčatko si ešte dvakrát
koplo, kým autobus došiel k zastávke. Mladík s nohavicami spustenými
poniže pása sa lenivo zobral a prechádzal nezúčastnene okolo štvorice ku
dverám.

Keď bol tesne pri nich, urobila sa scéna ako z filmu. Bolo to dielo
pár okamžikov. Dokolísal sa pomaly k ním, stále mal ten nič
nehovoriaci výraz, kľudne až lenivo vybral z pusy žuvačku a jedným
pohybom ju zamotal dievčatku do vlasov. Ladným ľahkým pohybom, ako
keď maliar dá na obraz tú poslednú dôležitú bodku. Bez mihnutia
oka postupoval ďalej k dverám akoby nič.

Mamička zalapala po dychu za vyštekla: "Čo to robíš ty idiot
jeden"? "Šibe ti?"
Chlapec len tak lenivo otočil hlavu späť a úplne kľudným hlasom
povedal: Nie, ale naši mi tiež dopriali voľnú výchovu... Ahoj"

Knísavým pohybom vystúpil z autobusu na ulicu a ešte sa na starú
pani usmial a do okna jej ukázal dva prsty na znak víťazstva. Stará pani
mu neisto zamávala. Celý autobus sa zabával. A ja s ním. Teraz v tom
prípade "voľná výchova" priniesla svoje ovocie a pre všetkých ten
mladík bol taký "borec nakoniec".

Vložil(a) Dagmar A. (kukuk) ID 448 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (0) | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

predstava

Vložil(a) Lubica D. (lubimta) ID 25032 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (0) | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Dobrý chlapček:D

Tak len tak ďalej:D

Vložil(a) Patrik P. (Pato90) ID 106206 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (0) | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

hmm....

teeeda na smiech či na zaplakanie....

PŘEJÍT NA ODKAZ

Vložil(a) Andrea H. (AdaHeis-metráž) ID 99318 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (8) posledný: 8.10.2009, 12:51 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

...známej dcérka... :D

toto sa naozaj stalo....

Detičky zo škôlky idú na prechádzku a pani učiteľka má nové vysoké čižmy, parádne najmódnejšie.
Stretnú učiteľkinu známu a tá jej ich vychvaluje do neba, v tom sa ozve malá škôlkarka: " Aj moja mamina si chcela také kúpiť ale ocko povedal že nie, že by v nich vyzerala ako štetka!"

:D

Vložil(a) Sona D. (dasona) ID 22802 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (17) posledný: 19.9.2009, 21:46 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Prihoda, ktora mi prisla rano mailom :)

Do práce jsem jela MHD a jako vždy bylo docela plno. Zaujala mě
skupinka lidí kousek ode mě. Na čtyřsedadle seděla stará paní a
její manžel, naproti maminka a její asi 4 - 5 letá holčička.
Obě vyfiknuté jako z posledního modniho časopisu.
Maminka minisukni jen o pár čísel širší než pásek, vysoké podpatky,
těsné tričko upnuté na opáleném těle a samý řetízek a prsten.
Byla trochu víc namalovaná, ale i tak ji to slušelo. Kazil jí to jen ten
výraz.
Znuděný a znechucený a občasný kradmý pohled po lidech
jako by říkal - "Proboha, fůůůj, kam jsem se to dostala."
Její malá princezna byla oblečená podobně, jen podpatky
a malování nahradily roztomilé culíčky jako střapečky.
Kývala nožičkama sem a tam a vypadalo to,
že je znechucená stejně, jako její matka.
Naproti nim seděli staří manželé, oba se opírali o hůlku, byli
skromně schouleni do sebe, občas si potichu něco řekli.
Sálala z nich taková ta domácí pohoda, mír a pokora.
Seděli, nikoho si nevšímali, jen paní občas vyrušilo kopnutí malé
princezny pod koleno.
Nejdřív to bylo jen jakoby náhodně, že se holčička nechtěně dotkla
špičkou boty.
Čím víc ale stará paní uhýbala, tím víc bylo na holčičce vidět,
že kopance jsou cílené.
Kývala nohama, kývala, pohled upřený na tvář staré paní
a kop - a zase jakoby nic se dívala ven z okna.
Stará paní trochu poposedla a za chvíli znovu.
Číhavý pohled a raz, dva, tři - kop. A zase nenápadný pohled ven.
Pořád dokola. Paní už nevěděla, kam s nohama. Snad jenom
slušnost jí bránila mamince něco říct
a tak se snažila trpělivě vystihnout okamžik výkopu a včas uhnout.
Ani lidi kolem neříkali nic. S počtem kopanců se jen úměrně
zvyšovalo kroucení hlavou a znechucení obou manželů i ostatních
cestujících..Celé to sledoval i mladík stojící opodál. Měl takové
ty široké kalhoty s rozkrokem až u kolen, vytahané triko a čepici
s kšiltem dozadu. Žvejkal žvejkačku a občas nezúčastněně zavadil
pohledem na onu čtveřici.
Pak se zase díval znuděně ven, žvejkal a mlčel. Nedělal nic. Byl jeden
z mála lidí, na kom se nedalo poznat, jestli se baví,
nebo je pohoršen. Když už stará paní neměla kam uhnout
a holčička se musela svézt skoro až na kraj sedačky,
aby si mohla kopnout, neudržel se jeden pán stojící nad nimi a řekl
mamince "Prosím vás, nemůžete jí něco říct? Nevidíte, co dělá??"
Maminka se podívala na pána, pak na svoji princeznu, pohladila
ji po vláskách, upravila culíčky a řekla pohrdavě - "Proč bych ji
něco říkala? My dětem dopřáváme volnou výchovu."
Tou odpovědí šokovala nejenom pána, ale i všechny cestující.
Holčička si ještě dvakrát kopla, než autobus dojel k zastávce.
Mladík s kalhotama u kolen se líně sebral a procházel nezůčastněně
kolem čtveřice ke dveřím.
Když byl těsně u nich, udála se scéna jako z filmu. Bylo to dílo pár
okamžiků. Dokolíbal se pomaloučku k nim, pořád ten nic
neříkající výraz, klidně až líně vyndal z pusy žvejkačku
a jedním pohybem ji lípnul palcem holčičce doprostřed čela.
Takové to- "Ááááá - lup ho tam. Lehkým, ladným pohybem,
jako když malíř jedním ťuknutím lípne na svůj obraz tu poslední, významnou
tečku.
Bez mrknutí oka postupoval houpavě k východu, jakoby nic.
Maminka zalapala po dechu a pak vypískla: "Seš blbéééj????"
Mladík jen tak líně otočil hlavu zpět a úplně klidně odvětil
"Né, ale naši mě taky dopřávali volnou výchovu... Naschlééé."
Vykolébal se ze schodů ven na ulici, ještě se na starou paní usmál
do okna a dvěma prsty udělal pozdravný pohyb na čele.
Celý autobus se bavil. A já s ním. Tady v tom případě
"volná výchova" přinesla své ovoce a pro všechny to byl takový "borec
nakonec."

Vložil(a) Eleonóra K. (deniseee) ID 1443 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (11) posledný: 16.9.2009, 17:22 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

:-)

Učiteľka dala žiakom za úlohu zistiť, ako sa narodili. Jožko prišiel domov a pýta sa mamičky:
- Mamička, ako som sa narodil?
A mamička vraví:
- Doniesol ťa bocian, Jožko.
Ráno išiel do školy a na streche zbadal bociana. Vyšplhal sa na strechu a dal si bociana do tašky. Učiteľka sa ho v škole spýtala.
- Tak, Jožko, už vieš, ako si sa narodil?
Jožko hovorí:
- No jasné, mám ho vytiahnuť?
- Nie, nie!!! Nemusíš, máš jednotku!

Vložil(a) Daniela M. (martid) ID 101045 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (5) posledný: 4.9.2009, 21:30 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Mliečko

Bibianka ( 3.ROKY )sa ma dnes opýtala, MAMI A MÁŠ TU EŠTE MLIEČKO? ( v prsníkoch ) JASNÉ ŽE MÁM, odpovedala som jej. A ona na to, A KTO TI HO TAM NALIAL?

Vložil(a) Simona B. (Simona Bartková) ID 6166 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (0) | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Ruka

Dievčatko prišlo do obchodu na nákupy.
Presne vedelo, čo má kúpiť, a dávalo pozor, aby na niečo nezabudlo.
Obchodníkovi sa to zapáčilo a chcel ho za to odmeniť.
Vzal z regála škatuľu s cukríkmi, otvoril ju a ponúkol dievčatko:
"Vezmi si, maličká!"
Dieťa si vzalo cukrík.
" No len si vezmi, koľko sa ti vmestí do ruky."
Dievčatko naňho otvorilo svoje veľké oči.
" Naber mi ich ty."
" Prečo?"
" Lebo ty máš väčšiu ruku."

Vložil(a) Sona D. (dasona) ID 22802 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (3) posledný: 6.9.2009, 22:51 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

Nenáročná

Sedí dievčatko na pieskovisku a niečo spokojne papká. Okoloidúca pani sa jej pýta:
- Dievčatko, a čože to papkáš?
- Neviem, šamé to šem pliliezlo.

Vložil(a) Miroslava Macuľová (Mima15) ID 105606 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (4) posledný: 2.10.2009, 14:43 | PRIDAŤ KOMENTÁR

O DEŤOCH

PANÍ UČITELKA VE ŠKOLCE OBOUVÁ CHLAPČEKOVI BOTIČKY ...

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot.Oba tlačili,
tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat A když se to
konečně podařilo, tak si oba upocení sedli,chlapeček se podíval na boty a říká:
"Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně."
Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně.

Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy.
Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká:
"To ale nejsou moje botičky."
Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na něj zařvala:
"To jsi, ty hovado, nevěděl dřív?"
s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček:
"To jsou botičky mého brášky. Maminka říkala, ze je teď budu nosit já."
Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu
pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do
kabátu, tak se zeptala:
"Kde máš rukavičky?"
Chlapeček odpověděl:
"Rukavičky mám schované v botičkách."
Soud s učitelkou bude v úterý.

Vložil(a) Katarina V. (oblak1) ID 71229 | zobraziť ďalšie vtipy

KOMENTÁRE (2) posledný: 28.6.2012, 21:50 | PRIDAŤ KOMENTÁR

Celkom: 1.063 (zobrazuje sa 301-315)