„Ivet, díky, byla jsem na mrtvici, Ema jen bulela, ale člověk se oklepe a jede dál, co mu taky jiného zbývá... Taky si říkám, že to musí být dobré a jsem ráda, že nám odpadl stres ohledně těch tanečních, že bysme to zbytečně uspěchali a přetěžovali, že pak může rehabilitovat a nohu zatěžovat…“