„Tomu věřím, člověk to prožívá víc než oni. Pamatuji když jsem vezla dceru na přijímačky tak mi povídá jestli můžeme jet potichu, nemluvit ,-) byla tak nervózní a hodina popojíždění v kolonách byla nekonečná, bylo mi jí tak líto (objimam) no a vidíte letos maturuje, hrozně to uteklo. Oni budou…“