„Ještě nemáme na jednu školu pozvánku na zkoušky. Rýma snad u syna zažehnána. Ovšem už nechce slyšet o žádné přípravě. Moje mamka-učitelka čj v důchodu už na syna nemá nervy. Končí to brekem babičky i syna. Syn si zacpává uši, když mu něco vysvětluje, babička začne křičet a já už to celé psychicky…“