„Katarínko zlatáááááá...dlouho jsem tu nebyla a teď koukám, koukám kolik krásy jsi vytvořila...polštářek je jak bonbónek...krásný moc moc moc (L) (L) (L) (L) (L) (L) (L) (L). Jinak andělka moc pozdravuje, má se skvěle, už si lebedí na poličce nad stolem (Y) (Y) (Y) (Y) a každý kdo přijde, tak si…“